K registraci na blogu a sepsání tohoto blogu jsem se odhodlával téměř rok. Jsem totiž přesvědčen, že se mnohým hned můj první přírůstek nebude líbit a budou se byť někteří tiše cítit dotčeni kritikou. Ano chystám se tak trochu kárat lidské chování. Chystám se Vám vynadat :-).
Už několik let, přesně ani nevím kolik 10-11 let pracuji v informačních centrech. Pracoval jsem i na jednom z největších v republice a musím bohužel říci, že chování zákazníků je mnohdy nad očekávání. Bohužel ve směru dolů. Abych předešel různým reakcím tipu, ale já si pamatuji, jak mi jeden pán na infolince řekl to a to, podotýkám, že ani my pracovníci nejsme bez chyb a bez nervů, i když se to po nás chce :-).
Po letitých zkušenostech, ale můžu říct, že je to v nepoměru vůči stresu a chování z druhé strany. Pracovní kodex a vlastní nadhled mi nedovolují, zde popisovat konkrétní události podrobně, či se pouštět do konkrétních urážet, těch či oněch vrstev obyvatelstva. Nutno podotknout, že toto chování jde napříč věkem, vzděláním i společenským postavením. Nutno však přiznat, že ti, kteří opravdu něco umí a znamenají (například profesoři, lékaři z FN ) se dopouštějí nevhodného chování nejméně.
Dnešní doba, přímo vybízí k agresivnímu chování a přístupu, dnes víc než kdy jindy platí, čím drzejší, tím úspěšnější. Podle pořekadla: Drzé čelo lepší než poplužní dvůr. S takovým stavem se však nemohu a nechci smířit. Nemám ambice převychovávat lidstvo, jen bych rád, kdyby si každý uvědomil, že nikdo na druhé straně linky, za sklem, v informačním centru opravdu nemůže za to, že se Vám dnes zrovna nedaří nebo, že se Vám nelíbí předpisy, kterými se máte řídit. Ti, kteří Vás obsluhují, opravdu NIKDY předpis, pravidla nebo podmínky nevytváří. Mnohdy by se dalo říct, že s Vámi mohou i ve skrytu duše souhlasí, ale řídit se musí něčím jiným, než svým pocitem.
Žijete li v bláhové představě, že by se Vaše výtky mohli donést k těm, kteří pravidla připravují...Většinou se nedostanou, nejde li o úpravy, které by mohli situaci usnadnit oné společnosti, sdružení apod. Přece jen uvedu jeden konkrétní příklad, jehož jsem byl jako zákazník svědkem. Bylo 21. prosince a v jistém obchodě s elektronikou kmitalo 6 prodavačů. Přesto se tvořila fronta nejen u placení, ale i u konkrétních výrobků. Nejednou sem slyšel vzrušené hlasy, že to trvá, že on si chce koupit jen tenhle fén a potřebuje vědět, zda pracuje tak a tak (detaily si nevybavuji), prodavač pána opravdu slušně upozornil, že nejprve musí dokončit obsluhu pána před ním, co následovalo nepochopím do konce svých dnů. Je asi důležité podotknout, že obsluhovaný pán kupoval TV v hodnotě cca 100 000kč,-- a je tedy logické, že se mu prodavač chtěl plně věnovat, protože ať se nám to líbí nebo ne, TV za sto tisíc se neprodává denně a umím si představit, že za prodej něčeho takového může a je stanovena prémie . Nicméně vraťme se k příkladu, pán, který byl takto upozorněn se na prodavače rozkřikl, že nemá celý den na to, aby tam stál, kvůli zasranému fénu, že má na starosti důležitější věci, že se postará, aby takhle neschopného prodavače vyhodili atd.
Nejde ani tak o to, zda se o propuštění postaral či šlo jen o slovní výlev. Jde o to, co je to za přístup a za chování? Uvědomuje si onen pán, že fén chce koupit on stejně, jako ten před ním TV, uvědomuje si, že to byla především jeho chyba, že si jde zasraný fén 3 dny před Vánoci? Uvědomujete si vůbec, co všechno musí ten prodavač vykonat? Já ne, protože jsem nikdy nic neprodával, ale vím, že zvláště v dnešní době každá práce skrývá spoustu činností, které by Vás ani nenapadlo s touto činností spojovat. Apeluji tedy na všechny slušné lidi, ať už jdete tam či tam, na druhé straně je úplně stejný člověk, který ale není povinen za Vás myslet a vy sami byste měli vědět co chcete, potřebujete a zeptáte li se, dostanete určitě v 99% odpověď, není totiž důvodu, proč by Vám to někdo tajil. A když něco není tak, jak jste si to představovali, řevem to nespravíte!
Hezký den